Logo
0 ks
za 0 Kč
Nákupní košík je prázdný
Potřebujete poradit? Neváhejte nás kontaktovat.
  • Kategorie blogu
  • Štítky blogu
Novinky
29.10.2020
I love baladi
Pojďme se naladit na krásné a zemité baladi, rytmus, ve kterém můžeme být na chvíli samy sebou, uzavřené v sobě a prociťovat pro sebe nádhernou hudbu,... číst celé
22.09.2020
Jsem tanečnice!
Nová taneční trička jsou na světě. Zářit budete v bílé a žluté barvě a všichni uvidí, že jste tanečnice... Vybírejte zde číst celé
Zobrazit všechny novinky
Chcete vědět, co je nového?

Můžete se kdykoli odhlásit. Zasíláme max. jednou za měsíc. 

  1. Úvod
  2. Blog
  3. 2 klišé a 3 lekce pro verzi života 20.21
31.12.2020
Komentáře (0)

2 klišé a 3 lekce pro verzi života 20.21

Milý živote ve verzi 20.20,

co si budeme povídat, dal jsi nám zabrat. Už ses asi nemohl dívat na to, jak si stále rychleji cpeme naše už tak tlusté pupky a jak sami sebe ženeme do záhuby. Tak sis řekl, že nás zpomalíš a vrátíš nohama zpátky na zem, abychom zase trochu víc přemýšleli a trochu míň se ládovali vším luxusem, kterým jsme se za poslední roky obklopili.

Mohl jsi to vyřešit ještě důkladněji, třeba rozpoutat další světovou válku, řekl sis ale, že virus bude zatím stačit. Jako upozornění. Ale možná mají něco v záloze tví nástupci. Podle toho, jak s tím teď naložíme. Jako když paní učitelka pokárá žáčka, který nedává pozor a vyrušuje, jedno upozornění, druhé… a ven za dveře, spratku jeden nevychovanej.  

Klišé první – usebrání

V posledních dnech roku obvykle rekapituluji. Letos ještě o to intenzivněji. Klišé? Možná. Nutnost? Zcela jistě. Co fungovalo, co vůbec, v čem jsem si vedla dobře, kde to drhlo. Co posunout, vylepšit.  Co opustit, kde odpustit. Za co poděkovat.

Děkuji vesmíru, že mi stále ukazuje důležité stránky života, hodnoty a co je důležité v hromadě všeho balastu, kterým jsme se obklopili. Já i celá společnost. Rodina, vztahy, láska, zdraví. Tak otřískané a vyprázdněné pojmy, až to bolí. Jenže co v krizi řeší člověk jako první? Samota je fajn, sama ji mám docela dost ráda, ale jen s vědomím, že je dobrovolná a mám kolem sebe spřízněné lidi, když je potřebuji.

Děkuji za střechu nad hlavou, za zdravé ruce, nohy, oči, za to, že mohu jít sama na záchod a poskočit si v rytmu hudby, když chci. Děkuji za to, že stále ještě mohu dělat svoji milovanou práci, i když podmínky jsou náročnější než kdy předtím. Když se teď rozhlédnu kolem sebe, rozhodně toho není málo, za co mohu cítit vděčnost.

Klišé druhé – změna je život

Aneb jediná jistota v životě je změna. Tohle nás učili už ve škole. A já tenhle klišovitý pojem tak nesnášela. A nebude to jen tím, že jako kozoroh ty změny úplně nemusím a že mám ráda, když život plyne v přiměřeně vyhloubených brázdách. Ten můj dvoukolák prostě občas z těch kolejí musí vyskočit ven, abych se nepropadla příliš hluboko do míst, kde kolem sebe uvidím jen jednolitou tmavou hlínu, a ztratí se mi všechny krásy života.

Lekce první - lpění

Dostala jsem docela slušnou lekci z nelpění. Nelpět příliš na svých plánech, nelpět na tom, že všechno půjde podle pravidel, nelpět na jistotách, o kterých jsem si myslela, že je nezboří ani zemětřesení. Vlastně je to docela užitečné, protože do hrobu si vezmu co asi? Bez plánů to nepůjde ani v příštím roce, možná budu plánovat ještě o trochu víc, ale budu otevřená tomu, že realita může být úplně jiná. A kdo tvrdí, že horší?

Lekce druhá - zdraví

Je mi přes 40. Když to dobře dopadne, jsem zhruba někde kolem poloviny mého současného života. Je potřeba se o sebe starat, nikdo to neudělá za mě, všem ostatním je moje tělo de facto ukradený. Cvičit, otužovat se, konzumovat kvalitní stravu i informace. Pečovat o svoje tělo, mysl i duši. Život mě často svádí na scestí. Dává mi do cesty neřestné sladkosti, které dobře vypadají, ale taky se po nich rychle tloustne a chátrá, nejen fyzicky.

Lekce třetí - finance

Je mi přes 40. Pokud se člověk do teď nestaral příliš o svoje finanční zdraví, asi je nejvyšší čas s tím něco udělat.  Pro někoho to budou úspory, pro jiného pojištění nebo investice. Žít z ruky do huby a spoléhat na stát momentálně nevnímám jako nejlepší strategii. Schopnost ukáznit své finance může být pomyslnou hranicí mezi udržitelným žitím a stresem, jestli a jak to všechno zvládnu.

Nakonec jedno přání…

Všichni žijeme ve svých bublinách, ze kterých se nám nechce vystoupit. Krize nás v nich zakuklila ještě více. Nechceme z nich vylézat, nechceme slyšet jiné názory, nechceme diskutovat. Obklopujeme se lidmi, kteří svět vidí stejně. Jenže život není černobílý, ani teď ne. Schopnost pochopit druhé lidi, jejich vidění světa, jejich pocity, schopnost podrobit své vlastní názory kritice. To je předpokladem spolupráce. Diskutujme, sdílejme a mějme se rádi i s rozdílnými názory. Respektujme a snažme se pochopit. Nesuďme druhé, dokud si neobujeme jejich boty.

Milý živote ve verzi 20.21, jsem na tebe připravená a s otevřeným srdcem tě k sobě pouštím… 

Líbil se článek? Sdílejte ho s přáteli
Kde mě najdete

Lidická 63/21

434 01 Most

Česká republika

Kontakty
Renata Vejlupková
Renata Vejlupková
(Po-Pá, 8-14 hod.)
2020 © Renata Vejlupková, all rights reserved.
Vytvořeno na Eshop-rychle.czEshop-rychle.cz